Histrorie občanského sdružení Smíření (10.3.2003-31.12.2013)

• 2002-2003 - Začátky, ideály, založení občasnkého sdružení
• 2004 - Projekt, plánování rozpočtu
• 2005 - Výběrové řízení na dodavatele, nákup přístrojů, domácí hospicová péče..
• 2006 - Nový magisteský obor na Univerzitě Pardubice, vybrán dodavatel stavby..
• 2007 - Rekvalifikační kurzy, přednášky, první benefiční koncerty..
• 2008 - Začátek a postup stavby, plánování interiérů..
• 2009 - Dokončení stavby, kolaudace
• 2009 - Závěr historie

Občanské sdružení Smíření jsme založili 10.2.2003. Myšlenka postavit v Chrudimi hospic je ale mnohem starší. Vznikala už v době, kdy dva z nás, praktický lékař MUDr. Jan Mensa a psychiatr MUDr.Marie Blažková, studovali lékařskou fakultu. Postupně sílila, když oba jako lékaři v praxi zjišťovali, že pro umírající skutečně není v našem zdravotnickém systému odpovídající místo. Společně přemýšleli, jak efektivně v této oblasti medicíny dosáhnout zlepšení. Po vzniku hospice v Červeném Kostelci dospěli k závěru, že osvědčenou cestou je lůžkový hospic, který současně vytvoří zázemí pro zlepšení podmínek lidí umírajících doma. S přibývajícími vlastními zkušenostmi z doprovázení umírajících a jejich blízkých rozhodnutí postavit v Chrudimi hospic dozrálo.

V r. 2002 se seznámili s dalšími lidmi, kteří vnímali intenzivně potřebu pomoci umírajícím Právě tato skupinka lidí se stala jádrem budoucího občanského sdružení Smíření. Jako „blázni z Chrudimi“ jsme začali objíždět stávající hospice u nás a zjišťovali, jak tyto hospice vznikaly, jakou mají právní subjektivitu, kde získaly investice na stavbu a z čeho je financován provoz. Současně jsme začali mapovat situaci v Pardubickém kraji, hledat vhodný pozemek k výstavbě, poprvé kontaktovali zdravotnické i nezdravotnické instituce i politiky, kterých se stavba hospice nějak dotýká. Po zjištění, že jsme v Pardubickém kraji jediní, kdo usilují o stavbu hospice, že v Chrudimi je k dispozici velmi výhodný pozemek a že budeme mít podporu města Chrudimi i Pardubického kraje, založili jsme desetičlenné občanské sdružení. Začali jsme s nulovým kontem, ale s vírou, že hospicová myšlenka zapustí v Chrudimi kořeny, že na cestě k realizaci hospice v Chrudimi nezůstaneme sami, a peníze na stavbu seženeme. Naším prvním sídlem je byt Ing. Vlaďky Wysocké, která je i naším prvním placeným zaměstnancem.

Současně s prací na studii jsme po několikaměsíční důkladné přípravě vyhlásili k 1.10.2003 veřejnou sbírku na podporu hospice. Kromě sbírkové činnosti a členských příspěvků nemáme žádné jiné příjmy. Proběhla řada benefičních akcí, vznikly první propagační materiály, které jsme rozeslali a rozvěsili na mnoho míst v Pardubickém kraji. Do konce roku 2003 jsme od dárců získali neuvěřitelný 1.000.000 Kč. Ve spolupráci s RNDr. Renatou Šedovou byl v červnu až říjnu 2003 vytvořen projekt pro Evropskou unii - žádost o finanční příspěvek na stavbu hospice. Možnost financování stavby z prostředků Unie se v té době jevila jako reálná, bohužel nevyšla. Díky RNDr.Šedové jsme ale právě v této době začali uvažovat o tom, že by v hospici mohlo vzniknout zázemí pro reintegrační program, nabízející smysluplné společenské i pracovní uplatnění zdravotně nebo sociálně handicapovaným lidem. Hospic jako „chráněná dílna“, kde nejde o „hru na práci“, ale o skutečné pracovní zařazení. Kromě stabilního profesionálního zdravotnického týmu by v hospici podle možností a okolností především v pomocných profesích ( v kuchyni, prádelně, na zahradě, při úklidu, ale i v rámci pečovatelské a ošetřovatelské péče) pracovali i lidé zařazení do tohoto reintegračního programu. Tím by vznikla řada pracovních míst, k jejichž financování bychom hledali prostředky v grantech a sociálních fondech našich i v Unii. Představa, že menšina zdravotně nebo sociálně handicapovaných lidí pomáhá jiné menšině - umírajícím, a že je možné obojí smysluplně propojit, se stala neodmyslitelnou součástí našich dalších plánů okolo hospice.

Zpět na časový přehled

V roce 2004 jsme změnili adresu. Naším sídlem se stala suterénní „kancelář“ v budově Polikliniky I v Chrudimi. Sdružení lékařů, které objekt polikliniky vlastní, nám ji pronajalo za symbolický nájem 1 Kč za rok. Ing. Wysocká je stále naším placeným zaměstnancem, mzdu jí nadále refunduje úřad práce. Několik měsíců pro nás pracuje, za stejných podmínek jako Ing. Wysocká, paní Stanislava Dyčková. Na jaře 2004 jsme získali územní rozhodnutí ke stavbě. Byla vybrána firma pro zhotovení projektu ke stavebnímu povolení. Mnoho měsíců jsme s projektanty přemýšleli nad projektem stavby. Bylo nutné minimalizovat nejen stavební náklady ale brát ohled i na budoucí provozní náklady, přitom postavit hospic, který se bude líbit a který bude především splňovat náročné představy o tom, co lidé v posledních dnech a týdnech života potřebují. Hospic musí být současně moderním zdravotnickým lůžkovým zařízením, ale i prostředím co nejvíce připomínajícím domov. Ke spolupráci jsme získali v této době Ing. Vojtěcha Tošovského, zkušeného stavaře, který s námi sdílí naše „hospicové nadšení“ a který jako budoucí stavebně technický dozor investora dohlíží od října 2004 i nad pracemi na projektu.

V průběhu roku 2005 jsme zakoupili dávkovač opiátů a dva koncentrátory kyslíku, zdravotnickou techniku, kterou podle potřeby zapůjčujeme lidem umírajícím doma. V malé míře v rámci soukromé praxe MUDr. Marie Blažkové doprovázíme některé nemocné v rámci neoficiální „domácí hospicové péče“, zprostředkováváme informace i umístění ve stávajících hospicích. Alena Řepková je nyní naší dobrovolnou spolupracovnicí a pomáhá především v této oblasti. Pokračuje veřejná sbírka, i když s ohledem na neschopnost odpovědět na otázku: "Kdy se začne stavět? " sbírku nijak nepropagujeme. Čekáme na rozhodnutí o našich žádostech o dotaci. V prosinci 2005 zjišťujeme zamítnutí naší žádosti přes Ministerstvo financí. Přednost dostal projekt lyžařské sjezdovky v Hlinsku..
Celkem jsme v roce 2005 shromáždili téměř 0,5mil. Kč. Po úhradě všech prací spojených s projektem a s výběrovým řízením na dodavatele nám zbývá přibližně 2,3 mil. Kč. Dál pracujeme jako členové sdružení zadarmo, ve stejných prostorách, na stejné adrese.

Zpět na časový přehled

V lednu 2006 z iniciativy Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové uzavíráme smlouvu o budoucí spolupráci – v hospici vytvoříme zázemí pro bezplatné odborné praxe studentů některých oborů, zaměřených především na sociální problematiku. Stáže těchto studentů by měly pro hospic znamenat mimo jiné úsporu v provozu, který je za stávajících podmínek financování vždy ztrátový. Bez ohledu na finanční úspory čím dál více stojíme o propojení hospice s reintegračním programem a odbornou praxí studentů vysokých škol v hospici. Téma smrti je u nás stále hodně tabuizováno, což bychom rádi změnili. Navíc koexistence hospicové péče a výuky motivovaných mladých lidí v jednom zařízení by mohlo zmírnit emocionální dopad, který samotná hospicová péče a četné setkávání se se smrtí v sobě zahrnuje. Připravuje se smlouva s ÚSP Slatiňany – v rámci reintegračního programu chceme do budoucna počítat s některými klienty tohoto zařízení jako s našimi zaměstnanci, jiným nabídneme možnost pracovní terapie. Spolupráce hospice, univerzit v Hradci Králové a v Pardubicích, Ústavu sociální péče ve Slatiňanech - to jsou doklady tom, že se chceme aktivně podílet na rozvoji v regionu nejen v oblasti hospicové péče. Snad i činnost v této oblasti bude mít svou váhu, až se bude rozhodovat na Ministerstvu zdravotnictví o přidělení dotace.

Koncem března bylo ukončeno výběrové řízení na dodavatele stavby. Byla vybrána firma VCES, a.s.. 31.5.2006 jsme s touto firmou jako s generálním dodavatelem stavby uzavřeli smlouvu o dílo.
Na Univerzitě Pardubice probíhá v červnu-září přijímací řízení do prvního ročníku magisterského studia v oboru Ošetřovatelství dlouhodobě nemocných, který jsme v r. 2004 společně s Univerzitou Pardubice vytvořili a ve kterém se budeme jako vyučující nadále aktivně podílet. Bylo přijato 17 studentek.
Během prázdnin znovu navštěvujeme stávající hospice v Litoměřicích, v Červeném Kostelci a v Brně a podrobně se zajímáme o jejich provoz. Začínáme promýšlet způsob, jak efektivně propojit domácí hospicovou péči s péčí v lůžkových zařízeních, Náš hospic by od začátku měl být zázemím i pro péči o umírající v domácím prostředí. Zaměstnanci našeho hospice, především zkušené a vzdělané zdravotní sestry by měly být těmi, kdo samostatně povedou péči o umírající doma. Budou při tom využívat kromě praktických lékařů a rodinných příslušníků i stávajích agentur domácí péče a budou společně s blízkými příbuznými umírajících rozhodovat o tom, kdy přivolat lékaře. Lůžkový hospic bude jejich zázemím a lékaři z hospice, případně jiní odborníci ( z ambulance pro léčbu bolesti, onkologové apod.) budou jejich konsiliáři v těch případech, kdy lékařská odborná pomoc překročí kompetence nebo zkušenosti praktických lékařů. Promýšlíme, kde a jak získat podporu pro tento záměr a připravujeme se na jednání se zdravotními pojišťovnami.
Uzavíráme smlouvu o spolupráci s hospicem sv. Alžběty v Brně o vzájemné podpoře - naše sdružení jim zakoupí a zapůjčí některé pomůcky nezbytné pro jejich hospic (postel, antidekubitní matrace, pulzní oxygenátor, infuzní stojan..) a hospic v Brně bude naším lůžkovým zázemím po dobu, než vystavíme hospic v Chrudimi. Vzájemně si vyměňujeme zkušenosti z lůžkové a domácí hospicové péče.

V říjnu podáváme žádost o dotaci na MZ ČR a v listopadu žádost do Všeobecné pokladní správy - máme teďnově v Parlamentu poslance Ladislava Libého , bývalého starostu Chrudimi. V polovině prosince zjišťujeme, že žádost do VPS přes poslance za náš region opět nevyšla.

Pokračuje veřejná sbírka, i když její účet jsme z technických důvodů museli od září pozastavit. Příspěvky na hospic nyní přijímáme na číslo účtu sdružení, tj.: 114 5611309/0800.

Za rok 2006 jsme shromáždili 1 144 000 Kč. K tomu jsme obdrželi od dárce oxygenátor za 40 000 Kč a od jiného dárce příspěvek 20 000 Kč na koupi postele( obojí není zahrnuto v příjmech), takže jsme zbohatli v tomto roce o více než 1,2 mil. Kč. Bez placených zaměstnanců, s režijními a provozními náklady 12 tis. Kč( tj. 1 % příjmů).

Zpět na časový přehled

V lednu 2007 přijímáme dva nové členy - ekonomy Ing. Editu Krejčovou a Ing. Romana Schmidta. V rámci projektu Nová cesta, který je spolufinancován evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR probíhá od ledna první ze čtyř rekvalifikačních kurzů pro Asistenty seniorů, nevyléčitelně nemocných a umírajících. Účastníky kurzu jsou stávající pracovníci v institucích poskytujících sociálně zdravotní služby. Po dobu tří měsíců, 8 hodin každý pracovní den, absolvují přednášky , semináře i praxi v zařízeních sociální péče. Na samém závěru kurzu stážují jeden týden v hospici v Litoměřicích. Jde o intenzivní kurz, na jehož přípravě jsme se podíleli a kde zajišťujeme přednášky o psychopatologii v paliativní péči a o domácí hospicové péči. Absolventi kurzu po složení závěrečné zkoušky získávají licenci Pracovník v sociálních službách, která je podle nového zákona nyní nezbytná pro zaměstnance sociálních služeb bez odborného vzdělání. Organizátorem programu je Mgr. Aleš Kalina z Domu techniky v Pardubicích. Ve spolupráci s ním nyní promýšlíme , jak využít finanční prostředky z evropských sociálních fondů k průběžnému, postgraduálnímu či jinému vzdělávání sociálních pracovníků i zdravotníků v regionu v oblasti hospicové péče. Tento způsob je podle naší dosavadní zkušenosti velmi efektivní cestou k šíření hospicové myšlenky, k detabuizaci umírání a smrti i k výchově a vzdělávání profesionálů , kteří jednou budou pracovat ve vlastním lůžkovém hospici a v mobilních hospicech.

V dubnu 2007 se už podruhé zařazujeme do databáze uchazečů o finanční prostředky z evropských fondů. Současně jsme informováni o nových „pravidlech“ a zákonných ustanoveních týkajících se přerozdělování prostředků z Všeobecné pokladní správy . A tak vyplňujeme nové formuláře(Isprofiny) a podáváme další žádost o dotaci. I v této oblasti se už stáváme téměř profesionály... Systémová dotace z MZ ČR se zdá být v nedohlednu, bez vysvětlení či omluvy ze strany ministerstva.

V červnu 2007 je naší hlavní starostí dořešení koncepce magisterského studijního programu pro „hospicové sestry“ Získáváme další zkušenosti z vlastní domácí hospicové péče. Čím dál víc si uvědomujeme, že výchova a vzdělávání laiků i profesionálů v oblasti hospicové péče je běh na dlouhou trať a že je nezbytná stejně jako lůžkový hospic pro zabezpečení komplexní péče o umírající. Jestli nechceme ponechat náhodě, kdo bude jednou poskytovat hospicové služby, musíme už nyní intenzivně promýšlet, jak a kde jim nabídnout zázemí, jak a kde budou hledat motivaci i inspiraci k tomu, aby se jim doprovázení umírajících stalo skutečným posláním.

Koncem července 2007 se uskutečnil další benefiční koncert prof. Karla Paukerta z USA. Znovu se sešlo asi 200 lidí, kterým je myšlenka hospice blízká, výtěžek činil přes 8000 Kč. Hlavním posláním našich benefičních akcí je především připomínat veřejnosti, že „hospic žije“, i když se ještě nestaví. Prázdninový čas se pro nás stal příležitostí hlouběji promyslet, jak dál. Jak přimět politiky k tomu, aby v hospodaření s veřejnými financemi mysleli na skutečné potřeby svých voličů, aby mysleli i na hospic. Začali jsme připravovat „kampaň“ na podporu hospice, ve které jsme chtěli získat prostřednictvím dárcovských sms zpráv nejen další finance pro hospic, ale i neoficiální „referendum“ o postojích obyvatel Pardubického kraje k potřebě hospice. Bylo nám jasné: jedině politici svým rozhodnutím o přidělení dotací mohou posunout dopředu naše úsilí . A právě v době, kdy grafička Magda Fišerová zhotovila návrh provokativních plakátů, které jsme chtěli rozšířit po celém regionu, nám radní Miloslav Macela telefonicky sdělil: Pardubický kraj počítá s významnou finanční pomocí na stavbu hospice. A v průběhu dalších týdnů postupně přicházely další informace o plánované podpoře Statutárního města Pardubice i Města Chrudimi. V září se ozvala – opět telefonicky- Dr.Svatošová a sdělila, že máme naději získat dotaci MZ ČR ve výši přibližně 7,2 mil. Kč. Během dalších týdnů se přidělení státní dotace stalo realitou, její skutečná výše činila nakonec 8,45 mil. Kč.

30 mil. Kč z regionu, 8,45 mil. Kč z MZ ČR, 3,4 mil. Kč na vlastním účtu, a předpokládaná dotace ze státního rozpočtu ve výši 30 mil. Kč v r. 2008 - to vše se stalo jednoznačným impulzem k intenzivním jednáním o zahájení stavby. Aktualizace projektové dokumentace, obnovení „vyjadřovaček“ ke stavebnímu povolení, první jednání s generálním dodavatelem stavby firmou VCES a.s., znovu obnovená setkání s projektanty z BKN Vysoké Mýto, definitivní rozhodnutí o stavebně technickém dozoru investora – to vše vyžadovalo hodně námahy a pro nás, laiky v této oblasti, i hodně odvahy - vždyť nejsme ani stavaři ani právníci ani ekonomové. Právě v této obtížné době se stala naší velkou oporou právnička JUDr.Hana Horáková. Bez nároku na honorář s námi od začátku října 2007 připravuje podklady pro uzavírání smluv a účastní se většiny jednání před zahájením stavby. Současně probíhá další „maratón“ – připravujeme všechny potřebné podklady, nutné pro registraci akce „Hospic Chrudim“ v „informačním systému financování reprodukce majetku“ a vyplňujeme (už po tolikáté) formuláře ISPROFINY . Nebýt ing. Hany Luptákové z Městského úřadu Chrudim, která postupně sama komunikuje s úředníky MZ ČR a po nás požaduje jen podpisy na vyplněných formulářích, asi bychom se v tom úřadování utopili... I v její osobě jsme našli velkou oporu.

Hodně věcí se za ty čtyři roky pohnulo dopředu. Většinu činností, které jsou spojeny s polickým rozhodováním a kvůli kterým jsme dříve trávili spoustu času vysedáváním před kancelářemi politiků nebo cestami do Parlamentu či Senátu, nyní za nás obstarává pan Macela. Stačí vytočit jeho telefon, a ostatní zařídí sám. Většinu právních dotazů nám spolehlivě a ihned osobně nebo telefonicky zodpoví paní doktorka Horáková. Většinu starostí se zařizováním okolo státní dotace zajistí i bez naší přítomnosti paní inženýrka. Luptáková. Máme své „spojence“ na katastrálním úřadu (ing. Nevrlá), na Městském úřadu Chrudim (nyní především místostarosta Roman Málek), na Magistrátu Pardubic (Mgr. Liedermanová), v médiích. Máme „svou“ grafičku paní Magdu Fišerovou - i ona pro nás pracuje zdarma. Velkou posilou je pro nás i iniciativní a obětavý Aleš Kalina z Domu techniky Pardubice, který nás nejen zapojil do rekvalifikačních kurzů pro sociální pracovníky a asistenty nevyléčitelně nemocných a umírajících, ale výrazně se podílí na medializaci našich benefičních akcí a hledá neúnavně cesty k finančním prostředkům v sociálních fondech Unie i ve velkých firmách v regionu. Další oporou se nám stal v těchto týdnech pardubický zastupitel František Brendl. Vstoupil do „politiky“ s úmyslem podpořit vznik hospice pro Pardubice, a vzhledem k tomu, že chrudimský hospic bude sloužit také občanům Pardubic, přidal se k nám. Společně s ním přemýšlíme nad kampaní na podporu hospice v příštím roce, sám zpracovává marketingový průzkum s tím, že chceme oslovit všechny obyvatele Kraje nejen kvůli finanční podpoře hospice, ale i kvůli samotnému faktu, že dosud mnoho lidí neví, co je to hospic. Pan Brendl ve své reklamní agentuře pro nás zdarma tiskne většinu propagačních materiálů, a i to je v této době pro nás veliká pomoc.

Na konci září, ve dnech 27.-30.9. 2007 jsme navštívili město Ede v Holandsku - partnerské město Chrudimi. Zkušenosti z hospiců v této zemi jsou pro nás důležité - jejich systém zdravotní a sociální péče je v mnohém podobný našemu.

27.10.jsme se krátce zastavili v posledním z našich hospiců - v hospici sv. Lukáše v Ostravě.

V listopadu 2007 probíhají četná, pro nás velmi náročná jednání, především o nové ceně stavby hospice. Opakovaně se setkáváme se zástupci firmy VCES a.s. v přítomnosti představitelů Pardubického kraje (Roman Línek, Miloslav Macela). Tvoří se nový položkový rozpočet. Nová předpokládaná cena je 84 mil. Kč. 18.11. proběhl první ze dvou koncertů na podporu hospice, které jsme připravili v souvislosti se zahájením stavby. Soubor Schola Gregoriana Pragensis s uměleckým vedoucím Davidem Ebenem vystoupil v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Chrudimi a svým uměním nadchl stovky příznivců hospice. Při zahájení vystoupili i politici - představitel Pardubického kraje Roman Línek, starosta Chrudimi Jan Čechovský a poslanec Ladislav Libý.

27. listopadu poprvé navštěvujeme hospic v Prachaticích.

30. listopadu se setkáváme v Červeném Kostelci s lékaři a ostatními zdravotníky hospice – byli jsme pozváni sdělit jim naše zkušenosti o možnostech psychiatrické intervence v hospicové péči.

14.12.2007 uzavíráme Dodatek ke Smlouvě s firmou VCES a.s. Dva dny po té, 16. prosince, jsme neoficiálně zahájili stavbu. V neděli odpoledne, za přítomnosti všech členů sdružení (a jejich dětí i psů..), za účasti místostarosty Města Chrudimi Romana Málka i zastupitele Statutárního města Pardubic Františka Brendla, pod dohledem našeho stavebního dozoru Ing. Zdeňka Jandy a pod vedením pro ten den jmenovaného stavbyvedoucího Petra Pekaře jsme na našem pozemku postavili symbolickou zeď ve tvaru písmene „H“. Celý proces jsme natočili (naší hospicovou kamerou) a připravujeme dokumentární film. Máme k dispozici i bohatou fotodokumentaci..

17.prosince jsme předali protokolárně staveniště dodavatelské firmě a zajistili první zápis do budoucího stavebního deníku.

18.prosince se uskutečnil druhý koncert na podporu hospice, tentokrát v Sukově síni Konzervatoře v Pardubicích, tentokrát s nevelkou diváckou účastí. Zazněla Hudba tří století v podání posluchačů Konzervatoře Pardubice a Akademie múzických umění v Praze. Program připravila Kateřina Košťálová. V úvodu tohoto koncertu bylo oficiálně za přítomnosti představitelů firmy VCES a.s. i předních politiků Pardubického kraje, Statutárního města Pardubic i Města Chrudimi vyhlášeno zahájení stavby našeho hospice. Pozvání přijala i Dr. Marie Svatošová a prof. MUDr. Arnošt Pellant,DrCs., děkan Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice. Tímto dnem jsme uzavřeli další etapu na naší cestě k vybudování hospice - navíc jsme poprvé zveřejnili i jeho jméno – bude se jmenovat po svém „rodném“ městě, bude to Hospic Chrudim.

Máme před sebou náročné období - vést jako investor vlastní stavbu hospice, zajistit nejméně 11 mil. Kč, které chybí k dofinancování stavby, a připravovat se na vlastní provoz hospice. Zatím stále bez placených zaměstnanců, ale s radostí, že náš „hospicový sen“ se stává realitou. Sledujeme náš účet - za prosinec na něm přibylo víc než 645.000 Kč!

V únoru 2008 pokračuje objíždění nebo obesílání sponzorů. Poprvé komunikujeme i se zástupcem VZP panem Miroslavem Seidlem. Jsme překvapeni jeho vstřícností. Po několika letech se v Chrudimi setkáváme s architektem interiérů Mgr. arch.Ondřejem Štědrým. Hledáme koordinátora pro realizaci interiéru, oslovujeme řadu firem. Téměř denně jsme v kontaktu s dodavatelem, protože na stavbě se objevují další a další problémy. Je dokončeno snesení ornice a kopou se základové pasy. Probíhá první betonáž. Stále nám počasí přeje, i letošní zima stejně jako loňská je zcela bez sněhu. Letos navíc téměř ani nemrzne.

V březnu 2008 pokračuje  zakládání stavby. Je zjištěn závažný problém- základy v severozápadní části objektu na několika místech praskly. Hledá se příčina, scházejí se názory odborníků na zakládání staveb, je nutno zabezpečit stavbu zhotovením základové železobetonové desky v ohroženém úseku. A to je finančně značně náročné. Dojde i k pozdržení stavby, ale naštěstí jen na krátkou dobu. Dalším vážným problémem je hledání nového stavebního dozoru - od začátku dubna se jím stal ing. Miloš Jakubec. On stejně jako my je zahlcen problémem zakládání stavby, navíc se nemohl v předstihu seznámit s projektem a musí řešit v krátkém čase i jiné obtížné situace. Všichni jedeme na doraz, v hektickém tempu, které nemáme rádi, ale kterému se tentokrát nedá nijak zabránit. Pokračují naše aktivity v zajišťování sponzorů i v přípravě budoucího provozu. Oslovujeme Doc. MUDr.Vaňáska, CSc.- primáře onkologie v Nemocnici v Pardubicích - přislíbil, že bude v našem hospici primářem . Hledáme budoucí zaměstnance, je domluveno, že ing. Kateřina Pekařová bude naší vedoucí provozu a Gábina Hájková, se kterou už několik let spolupracujeme, vrchní sestrou.. 13.3. navštěvuje MUDr. Košťál a MUDr.Blažková supervizní setkání studentek s Dr.Bašteckou v hospici v Litoměřicích. Gábina Hájková poprvé jede do tohoto hospice jako naše budoucí vrchní sestra a zjišťuje potřebné informace. Náš hospicový diář je přeplněný nejrůznějšími informacemi, termíny schůzek s dodavatelem, subdodavatelskými firmami i budoucími zaměstnanci, adresami sponzorů, kontakty na nadace a granty. Znovu se scházíme s řádovými sestrami- majitelkami sousedního pozemku, a po zjištění, že hodlají postavit nad hospicem 200 bytů , rozhodujeme se protestovat na zastupitelstvu, na kterém se bude projednávat jimi požadovaná změna územního plánu. Nepřipustíme, aby se těsně nad hospicem postavily čtyřposchoďové domy v zájmu zhodnocení pozemku při prodeji. Klidové zázemí a intimita nemocných především při pobytu venku na terase by zcela vzala za své.

V dubnu 2008 probíhají další stavební práce především na zakládání stavby. Dokončujeme a předáváme panu Miroslavu Seidlovi z VZP náš projekt hospicové péče, podle kterého se lůžkový hospic stane základnou pro domácí hospicovou péči v Pardubickém kraji. S paní Alicí Hermanovou- naší budoucí manažerkou stážistů, jedeme do hospice v Červeném Kostelci. Začátkem dubna také proběhne první setkání prvních studentek magisterského hospicového oboru v Kameničkách. Obdivujeme profesionalitu Dr.Baštecké i zájem studentek. Připravujeme rozšíření této formy výuky - kasuistických seminářů za účasti lékařů, psychologa, duchovního a magistry ošetřovatelství- tak, aby se příště uskutečnilo i na začátku, ne až na konci studia. 18.4. se uskuteční na pozvání Východočeského psychoterapeutického institutu přednáška Možnosti a meze psychoterapie v hospicové péči v „Divadle 23“ v Pardubicích (MUDr.Blažková). 28.4. „demonstrujeme“ na zastupitelstvu svůj odpor k extenzivní bytové výstavbě na pozemku nad hospicem. Díky vstřícnosti řady zastupitelů a především díky panu Macelovi jsme dosáhli toho, že nejdřív musí být majitelem pozemku předložena zastavovací studie, a pak se bude rozhodovat o případné změně územního plánu - dosud je pozemek určen pro zeleň a nebytovou občanskou vybavenost.

Červen 2008 je měsícem intenzivních stavebních prací. Pokračuje se v budování hrubé stavby přízemí. Koncem měsíce během přívalového deště došlo díky špatnému zabezpečení stavby k zaplavení odkrytých základů severní části hospice. Situace je téměř kalamitní, na sousedním pozemku nad hospicem si voda vytvořila koryto, jímž stéká přímo k hospici. Majitelky pozemku, řádové sestry, jsou vyzvány stavebním odborem k okamžité nápravě. I tato okolnost znovu rozvíří jednání o budoucím vlastníkovi pozemku. Jinak zjišťujeme z četných setkání se stavebním dozorem i zástupci dodavatele – stavbyvedoucím panem Petrem Vosáhlem a novým vedoucím projektu (třetím v pořadí od zahájení stavby..) panem Janem Buchtou, co to je za starost být investorem i dodavatelem tak velké stavby. Učíme se formulovat své požadavky na změnu stavby, začínáme rozumět různým dříve nesrozumitelným či neznámým pojmům jako „příplatky za zvýšenou lepivost“ a nejrůznějším důvodům k vícepracem. Mnoho času trávíme s přípravářem stavby p. ing. Milanem Broulíkem – jeho trpělivý přístup i zájem o hospic nám pomáhá zvládat „maratóny“ dlouhých jednání okolo změn v průběhu stavby, probíhajících většinou do pozdních večerních hodin. Díky jemu se už orientujeme jako skuteční znalci v položkovém rozpočtu , názvy i zařazení jednotlivých položek známe téměř nazpaměť, „rozkrývání“ položkového rozpočtu je pro nás strhujícím detektivním čtením, výsledné ceny někdy nepochopitelnou záhadou. Už víme, co to znamená pro obě strany- pro nás i dodavatele, „zastavit stavbu“. V souvislosti s vodou na pozemku jsme poprvé museli toto „zaklínadlo“ použít- naštěstí jen na necelý den, protože se našlo dočasné řešení k zamezení stékání vody k hospici. . Jednání na kontrolních dnech jsou delší a delší, a nebýt znalostí ing. Jakubce z nejrůznějších profesí, byli bychom často v koncích. Všechny trampoty a svízele spojené s investorstvím však bohatě vynahradí pohled na rostoucí hospic. Už je možné v přízemí rozeznat jednotlivé místnosti. Čím dál víc si uvědomujeme, že náš hospic je dobře vymyšlený dům a s vděčností myslíme především na autora studie Ondřeje Dobrylovského. Koncem června proběhlo na pozvání 1. náměstka hejtmana Pardubického kraje Romana Línka setkání, na kterém jsme před významnými osobnostmi Chrudimi promluvili o situaci kolem hospice.

V červenci 2008 jsme doslova zahlceni děním na stavbě. Zdi hospice skutečně rostou před očima a ohromné jeřáby během několika dnů pokládají těžké stropní spiroly v takovém tempu, že v polovině července jsou stropy hotovy a začíná se zdít první poschodí. Současně se dokončuje přízemí, v místnostech kromě příček přibývají ocelové zárubně dveří, a poprvé se na staveništi objevují elektrikáři. S pomocí přizvaných odborníků domýšlíme změny v projektu sdělovacích rozvodů- chceme umožnit obyvatelům hospice přístup na internet prakticky ve všech místnostech i halách, a to znamená stovky metrů „drátů“( a desítky tisíc Kč) navíc. Chceme, aby byl hospic moderním zařízením i v příštích letech, a víme, že zvláště sdělovací technika se vyvíjí obrovským tempem a náš realizační projekt je téměř 4 roky starý. Není to jednoduché rozhodnout, zda vést signál „koaxiálem“ či „ethernetovými“ kabely, a jaký signál, zda analogový či digitální použít pro televizi. Doslova se prodíráme houštím slov, které slyšíme poprvé, a učíme se rozumět věcem, o kterých jsme dříve ani nevěděli, že existují. Řešíme i nejednoduchý problém s akváriem: „mít“ či „nemít“ v hale 1. poschodí monumentální dvoumetrové akvárium? Cena nakonec rozhodne: „nemít“. Nebo spíše: zatím „nemít“... Konzultujeme generálního projektanta, oslovujeme řadu odborníků z řad našich přátel. Současně sepisujeme změny v zásuvkách, vypínačích a svítidlech, přemýšlíme, kudy všude povedeme vodu z vlastní studně, kde budou venkovní vývody vody, kde bude jaká dlažba či PVC. Denně se chodíme těšit na stavbu- vždyť už i v 1. poschodí už je možné rozpoznat, kde bude kaple, kde kuchyň, poprvé vidíme budoucí pokoje nemocných..A hlavně: poprvé se procházíme po nádherném atriu. Překvapuje nás jeho rozloha – vejdou se na něj skoro všichni pacienti i s postelemi. Rýsují se zdi budoucí prosklené chodby, tušíme, že se v našem hospici navzdory mezním situacím, které se v něm budou odehrávat, lidé budou cítit dobře. 22.7. probíhá důležité jednání o osudu pozemku nad hospicem- řádové sestry přistupují na návrh zájemce o koupi pozemku pro stavbu vilových jednoposchoďových domů a rozhodují se darovat nám 20m pozemku od stavby severním směrem. Najednou máme místo pro zahradu i zahrádku, na které budou jednou trávit volný čas blízcí nemocných, ti, kteří se ubytují v hospici, aby strávili závěr života svého umírajícího člena rodiny společně s ním, a při tom budou hledat způsob, jak se v tomto těžkém období na chvíli rozptýlit. Naše hospicová „vize“ se zase o kousek posunula. Musíme změnit projekt venkovních úprav, máme prostor pro park za atriem a pro sušení prádla na svahu nad prádelnou, výhledově zrušíme komunikaci- vjezd z ulice do technického dvora - a budeme používat plánovanou komunikaci na vedlejším pozemku na hranici s gymnáziem. Budeme moci parkovat rovněž na vedlejším pozemku. Hledáme vhodného zahradního architekta, aby vyřešil novou situaci na pozemku kolem hospice, většího, než jsme plánovali. Není lehké dávat tvář veřejnému objektu takového rozsahu, který má navíc tolik specifických podmínek k provozu. Nedocenitelnou pomocí jsou pro nás konzultace s ak. malířem Janem Exnarem, který trpělivě a nezištně promýšlí od počátku celého projektu naše dotazy. Koncem července máme vytištěné nové propagační plakáty a plakátky, opět vydařené dílo grafičky Magdy Fišerové. Začínáme dávat dohromady místa, kam všude je umístíme. Od 1.1.2008 jsme od dárců obdrželi formou přímých darů nebo závazných příslibů sponzorských darů (do konce r. 2008) více než 2,5 mil. Kč

Srpen 2008
Stavba roste stále rychlejším tempem. I v době dovolených je všude plno stavebních dělníků, které těší naše četné návštěvy hospice. Nechávají si vysvětlovat, kde co bude, co právě zdí nebo betonují. Přes jazykovou bariéru – odvykli jsme ruštině.- se dobře domlouváme. Přibývá subdodavatelů, kontrolní dny jsou přes letní horka stále delší a delší. Pravidelně se teď setkáváme i s hlavním projektantem ing. Fišerem, koordinace jeho představ s našimi a s názory zástupců jednotlivých profesí vyžadují i dlouhá jednání. Vedoucí projektu i stavbyvedoucí si oddechnou, když je kontaktujeme z jiného důvodu, než že „bude změna“( ze slovníku ing. Jakubce už známe i řadu jiných precizních formulací než je tato.. ). Ne že bychom si nevážili práce projektantů i stavitelů, ale až během stavby nám někdy dochází, že některé věci je třeba předělat k budoucímu prospěchu uživatelů i provozovatele hospice. Tak se také stalo , že podle původního projektu byly zakoupeny a nám vyúčtovány tři ocelové traverzy, a nezbylo, než abychom je odnesli do sběrny kovového odpadu nebo s nimi nějak rozumně naložili. Nejrozumnější nám přišel nápad traverzy prodat v dražbě, dražbu spojit s kulturním zážitkem, a obojí se „dnem otevřených dveří“ na hospici ( pokud tam už nějaké dveře budou). Proto jsme k nám pozvali Pavla Dobeše (s Tomášem Kotrbou)- oba ihned přijali naše pozvání s tím, že vystoupí bez nároku na honorář. Koncert plánujeme na 28.září v 16 hodin. Buď venku nad hospicem nebo za nepříznivého počasí v přízemní vstupní hale. Příznivci hospice jistě uvítají „exkurzi“ stavbou. Průvodcem jim budou zkušení stavitelé Petr Vosáhlo a Jan Buchta. V polovině srpna navštěvujeme a krátce stážujeme v Hospici sv. Alžběty v Brně. Krátce se setkáváme i s ředitelem hospice v Rajhradu Mgr. Jiřím Prokopem. Navštěvujeme řádové sestry sv. Vincenta- s. Františku, Janu a Kristinu, a znovu je zveme do Chrudimi- už před lety v době, kdy se tvořil projekt, jsme s nimi promýšleli možnou budoucí spolupráci. Rádi bychom je v hospici zaměstnali. V nádherném parku v Lednici hledáme inspiraci pro náš hospicový park a zahradu, jsme uchváceni staletými duby a buky, a krátce na to usměrněni naším budoucím zahradním architektem ing. Davidem Smyčkou – vzrostlých dubů a buků se prý ani v nejlepším případě vzhledem k našemu věku a rychlosti růstu těchto stromů, nedočkáme.. Nakonec nejde o nás, utěšujeme se, když přesto trváme na budoucí výsadbě dubu a buku na nejčestnějším místě před hospicem…

Září 2008
Začínáme stavět stropy nad 1.poschodím, rýsují se balkóny a dům díky tomu poprvé vidíme v podobě, v jaké byl před 5 lety vyprojektován. Rychle pokračují i další práce na hrubé stavbě, především na střeše domu. Jsme skutečně dojati, když poprvé vidíme „naše“ atrium- o rozloze 30x40m! Denně si je chodíme prohlížet, a čerpat tím energii na množství starostí okolo stavby. Stejně hala v prvním poschodí, s vysokým stropem, třemi světlíky, obrovským oknem (třídílné okno se čtyřmi křídly – typický padadox projektové dokumentace)do zahrady směrem ke gymnáziu, to je také důvod k radosti. Je větší ( a krásnější..), než jsme si představovali, když jsme ještě sedávali s projektanty nad plánem stavby . Bude stejně jako atrium místem ke shromažďování nemocných na postelích. Možná tu budou jednou koncerty komorní hudby, bohoslužby, přednášky..Postupně se objevují první okna. Stále musíme hlídat každý krok na stavbě, projekt je technicky značně nedokonalý, přesto jsme stále víc spokojeni s tím, jak je dům „vymyšlen“. Intenzivně probíhá příprava koncertu Pavla Dobeše. Vytisknout a rozeslat pozvánky. Nezapomenout pozvat všechny dosavadní sponzory, oslovit všechny příznivce i potenciální budoucí dárce, zajistit člověka, který povede dražbu ( pan ing. Němec, přítel rodiny Novotných z Třemošnice, našich stálých spolupracovníků), zajistit občerstvení ( koláčky z Bernartic i od paní Markové z Medlešic). Díky řediteli Osvětové besedy staví pan Grman dva dny před koncertem velký bílý stan – dvě noci musíme stan v noci hlídat.. Gymnázium zapůjčilo lavičky a židle pro účastníky koncertu, místo stolů jsme snesli ze střechy hospice polystyrénové „krychle“. Kynologové v objektu nad plochou dráhou, kde se koncert koná, nabídli možnost připojení elektrického proudu i sociální zařízení. Objednat dobré počasí - a skutečně! Po mnoha chladných a deštivých dnech od pátku do neděle, kdy se koncert konal, přišlo babí léto. Sešlo se hodně lidí a všichni, nejen my ze Smíření, si pochvalovali vystoupení Pavla Dobeše, milou atmosféru, i koláčky. Velký úspěch mělo vystoupení Saši- jednoho z ukrajinských stavebních dělníků, který bydlí přímo na stavbě a který vystoupil jako host. Všichni si také prohlédli stavbu - prováděl pan Vosáhlo, podrobný výklad měl Jirka Košťál. Připadali jsme si jako kasteláni na zámku..

V září jsme se poprvé setkali s naší budoucí lékařkou v hospici- Dr.Kateřinou Starou. Jsme vděčni, že má zájem s námi jednou pracovat. Pozvali nás na přednášku pro studenty gymnázia v Litomyšli ( Mari Blažková – o lékařské etice, eutanazii a lidsky důstojném umírání). Stále čekáme na peníze z Ministerstva zdravotnictví, a jsme ujišťováni, že o ně nepřijdeme. Přesto je to zdroj napětí, vždyť stavba roste před očima a brzy dojdou peníze, které jsme dostali z Pardubického kraje a měst Pardubic a Chrudimi. Stále dochází i ke změnám, které vedou k navýšení ceny a které v naprosté většině vznikají díky nedokonalosti projektu. Hledáme úspory na každé žárovce,šetříme, kde se dá, aby výsledná cena se od původní příliš nelišila. Dlouhé úterky ve firmě VCES s ing. Jakubcem,s  ing. Broulíkem, paní Jankovskou i panem Buchtou, čím dál delší kontrolní dny..Už se buduje i kanalizace v objektu hospice, technický dvůr se na čas mění v hromady „spraše“ , jak komentuje náš stavební dozor ing. Jakubec. Koncem měsíce je hotová střecha, a uvnitř hospice se to hemží kabely, dráty a trubkami. V přízemí jsou okna. Hrubá stavba se blíží ke konci.

Říjen 2008
Začíná se omítat. Pozorujeme s údivem, jak rychle díky použití moderní technologie i pracovitosti zedníků, omítky v přízemí přibývají. Za tři týdny jsou vnitřní omítky v přízemí prakticky hotovy, a nastupuje betonování podlah. Pozorujeme, jak se vyrábí drátkobeton, obdivujeme i kvalitu prováděných prací. Venku se zahájily terénní úpravy. Zaváží se především severní strana objektu, naši Ukrajinci z maringotky u hospice hutní zeminu, kterou bagr naváží ze západní strany. Jak se zvyšuje terén kolem budovy, začíná se dům stále víc přibližovat našim představám o domě, který bude připomínat domov. V chodbách atria jsou už okna i dveře, těší nás, že dům připomíná „sanatorium z první republiky“, že je duchem tak trochu nadčasový. Chystá se kolaudace přípojky NN, pracovník ČEZU pan Ježek i pan Boušek i pan Kapitola a pan Beneš ze zákaznického centra znovu projevují nevídanou ochotu a tak vše probíhá velmi rychle. Dokončují se práce na horkovodní přípojce a pomalu mizí hromady spraše nad severní stranou objektu. Opět se přesvědčujeme, že máme velkého příznivce ve vedoucím stavebního odboru panu Bálkovi. „Vyjadřovačky“, které se jinak vyřizují řadu týdnů, získáváme od něj prakticky ihned, jakmile o ně požádáme. Stáváme se konečně vlastníky pozemku na hospicem, který nám darovaly sestry sv. Františka. Setkáváme se se zástupci interiérové firmy Vlabo, domlouváme se, co si zajistíme sami a co bude vyrábě Vlabo. Není to jednoduché. Stále řešíme skoro nekonečný problém se svítidly hospici, „nouzáky“, světla na pokojích. Máme za sebou už několik schůzek s budoucím správcem počítačových sítí, vymýšlíme antény pro televizní signál, začínáme specifikovat budoucí telefonní ústřednu, rozhodujeme se, kde a kdo v hospici bude mít pevnou linku. Dovídáme se, co je to generální klíč. Definitivně upřesňujeme skladbu podlah, řešíme madla v koupelnách pacientů. Uzavíráme smlouvu s dodavatelem vybavení prádelny, a setkáváme se opakovaně se zástupcem firmy Arjo, která dodá zdravotechniku ( vanu se zvedákem, myčku podložních mís..), navštěvujeme továrnu Linet a vybíráme postele a noční stolky. Chystáme se a ve dnech 17.-19. 10. a 24.-26. 10. realizujeme dvě setkání studentů Univerzity Pardubice v Kameničkách. Dochází nám, jak velkou oporou je nám Dr. Baštecká, a jak je nezbytné už nyní myslet na budoucí tým zdravotníků i na způsob, jak o něj jednou pečovat. Starosti s budoucím provozem přibývají, vždyť za rok v tomto čase už by měl být hospic otevřen! 24.10. Marie Blažková přednáší o hospicové péči na Dnech sester, které organizuje hlavní sestra Nemocnice v Chrudimi sestra Vacková.Znovu se setkáváme se zástupcem VZP panem Seidlem a posíláme definitivní žádost o příslib uzavření smlouvy na lůžkové oddělení i ambulanci paliativní péče.Jednáme poprvé na Krajském úřadě i s JUDr. Feitem ohledně registrace našeho hospice, a zjišťujeme, že i v něm máme spojence. Koncem října se zahajují práce na omítkách v prvním poschodí a na atriu už je lešení- neklamné znamení, že se chystá fasáda stěn atria! Poslední říjnovou neděli organizujeme brigádu- kácíme stromy a keře okolo hospice, které musí ustoupit novým terénním úpravám. Dva ortopedi ( MUDr. Košťál a MUDr. Páleniček) na chvíli vymění „nářadí“ z operačního sálu za motorové pily, Dr.Páleníček dokonce jako zkušený horolezec kácí ořech, který zasahuje korunou až k samotné zdi hospice. Sešlo se několik rodin ( Hájkovi, Wysockých, Blažkovi) a tak se do tmy stihlo pokácet a odnosit všechno, co překáželo terénním úpravám.Díky paní Jánské z Městského úřadu jsme získali kontakt na firmu, která větve stromů i keřů změní ve „štěpky“, použitelné k nové výsadbě. I paní Jánská nám pomáhá, jak se dá, vyřeší problém se zelení urgentně, ani na „vyjadřovačky“ ohledně zeleně nemusíme čekat. Počasí v říjnu je nezvykle teplé, prší málo, a tak stavba pokračuje podle plánu. Všude teď potkáváme topenáře, v prosinci prý se začne topit..“Našeho“ Sašu, muzikanta a básníka z maringotky na stavbě, pozval pan Dobeš na své vystoupení do Hradce Králové. Měl prý i tam velký úspěch...

.

Listopad 2008
Začíná problémy s financováním stavby. Z Ministerstva zdravotnictví totiž stále nepřicházejí slíbené dotace. Poprvé se ocitáme v situaci, kdy máme na účtu méně peněz, než kolik máme zaplatit za fakturu firmě VCES. Uvažujeme o zastavení stavby, přemýšlíme, na kolik se zadlužíme.. Scházíme se zástupci vedení VCES a radním panem Macelou, a počítáme, jak dlouho ještě můžeme stavět. Opět díky panu Macelovi a jeho intervencím na Kraji i Ministerstvu získáváme naději na zabezpečení dalšího financování stavby. Vyplňujeme nově isprofiny. Zanecháváme pochmurných úvah, kolik bude stát zastavení stavby a kdo a kdy hospic jednou dostaví, a vracíme se na stavbu, kde vrcholí práce před blížící se (a v předpovědích meteorologů s jistotou ohlášenou) zimou. Nahazuje se fasáda, dokončují se betony podlah i omítky. Nově přibyli obkladači a neuvěřitelnou rychlostí přibývají obklady a dlažby. Na atriu se pokládá polystyrén a izolační fólie a na konci měsíce se přes sněhovou nadílku pokládá dlažba. Atrium je stále největší chloubou hospice. Sice jsme netušili, když jsme před lety sedávali s architekty nad projektem, že stavíme „prvorepublikové sanatorium“, ale přesto je nám toto pojetí hospice čím dál bližší. V našich představách by měl být hospic malou moderní nemocnicí, aby jej mohli využívat i nemocní s těžkými komplikacemi, kteří by nemohli ani přes podporu rodiny závěr života strávit doma. Začátkem měsíce se účastníme konference o paliativní péči v Brně (Dr.Košťál, naše budoucí vrchní sestra Gábina Hájková a naše budoucí lékařka Dr.Stará) a konference o eutanazii v Pardubicích. V divadle v Chrudimi proběhne benefiční koncert na festivalu folklórních souborů - díky ředitelce festivalu Radce Effenbergerové. Hlavní starostí, která nás v listopadu zaměstnává, jsou interiéry. Opakovaně se setkáváme s firmou Vlabo z Opatova a s arch. Ondřejem Štědrým, promýšlíme každý detail, definujeme nové změny, hledáme vhodné židle, stoly i regály. Byty v přízemí, které původně měly sloužit jako přechodné ubytování zaměstnanců hospice, nyní budou sloužit jinému účelu (rodinám nemocných), proto jejich interiér musí být zcela změněn. Chceme alespoň v interiéru předejít „kolizím“ a změnám, kterých je v ostatních souborech nepřeberné množství a které se řeší často „za pochodu“- až když vyvstanou a jsou vidět. Snad se nám to aspoň v interiérech podaří.. 21.11. definitivně přichází zima. Fasádníci se smutkem odcházejí, hrozí mrazy. A venku je bílo. Poslední listopadovou sobotu kácíme poslední stromy, které překážejí terénním úpravám a hlavně novým komunikacím na pozemku nad hospicem. Poprvé dochází k pracovnímu úrazu - Dr.Košťál odchází na rentgen se zlomeným malíčkem (a vrací se se sádrou..) Naštěstí už není co kácet a tak další úraz snad nehrozí. Tentokrát už jde o poslední stromy - bohužel už v blízkosti domu zůstaly jen dva vzrostlé keře, ostatní zeleň musela ustoupit. Na jaře ale začne nová výsadba stromů a keřů..

Prosinec 2008
Hospic je plný řemeslníků a všechno směřuje k tomu, aby se začalo topit. A skutečně: 8. prosince se topí! Okna a venkovní dveře jsou hotovy, a uvnitř je víc než 15 st. C. Obkladači i omítkáři pracují precizně a v neuvěřitelném tempu, všude je plno topenářů, elektrikářů, „klimatizérů“, všichni toho chtějí stihnout do vánoc co nejvíc. Přibývají vícepráce, opět většinou díky problémům v původním projektu. Nejsme schopni uhlídat chyby v projektu k našemu smutku i k nelibosti ( někdy k libosti..- VCES, přibývají změnové listy, zápisy z jednání na stavbě jsou stále delší, kontrolní dny rovněž. Opět je venku teplo, a tak se téměř dokončila fasáda, příjezdová komunikace a zpevněné plochy v technickém dvoře. Intenzivně hledáme firmu, která přetvaruje pozemek okolo hospice, vybíráme „cestičkáře“, kteří po hrubých terénních úpravách zhotoví cesty obkružující hospic. Přemýšlíme, jak zlevnit vícepráce, které vznikly v důsledku rozšíření pozemku severně od hospice.
Současně finišuje jednání okolo 10-ti miliónové dotace z Ministerstva zdravotnictví, potřebné doklady jsme dodali skutečně „za pět minut dvanáct“ (10.12. v 11,55 definitivně odešla uvedená částka na účet VCES).. Poslední termín přijetí příkazu k úhradě byl 10.12.dopoledne... Díky iniciativě radního pana Macely od Pardubického kraje nečekaně přišla dotace (byla schválena jednohlasně všemi nově zvolenými zastupiteli!) - dalších 10 mil. Kč, čekali jsme ji až v r. 2009. A tak jsme 19.12. odcházeli na vánoční prázdniny (spolu se stavbyvedoucím i stavebními dělníky a řemeslníky) s dobrým pocitem: v hospici se topí, a my máme finanční prostředky na práce v prosinci a v lednu. Už jsme si zvykli, že peníze přijdou vždy na poslední chvíli - tak to prý chodí na zakázkách spolufinancovaných státem..
12.12. proběhl na hospici koncert Saši - dělníka z Ukrajiny, který poprvé vystoupil na koncertě Pavla Dobeše v září. Asi 40 posluchačů ve vyhřáté hale v 1. poschodí, vánoční dekorace i cukroví od paní Markové z Medlešic, výborný výkon Saši, který se koncertem současně loučil s Chrudimí. Na hospic se už jako dělník nevrátí, ale věříme, že v dostavěném hospici ještě někdy zahraje a zazpívá.
Na začátku prosince jsme se z iniciativy Dr.Sochorové poprvé setkali v Chrudimi s několika praktickými lékaři- v Neuperském dvoře jsme jim na jejich pravidelné „úterní“ schůzce sdělili své představy o hospicové péči po zahájení provozu hospice. Zjišťujeme, že myšlenka důstojného umírání je většině lékařů zatím vzdálená a víme, že s tím-přes naše hospicové „nadšení“- prostě musíme počítat.
A pokračuje veřejná sbírka. Denně přibývají na našem účtu deseti i statisícové částky a na konci měsíce zjišťujeme: v prosinci jsme „zbohatli“ o 900 000 Kč! Už nemáme síly obcházet další sponzory, přesto se přidali i noví dárci, mnozí zcela anonymně. Celkem jsme v r. 2008 shromáždili, včetně věcných darů ve formě elektrických polohovacích lůžek, oxygenátorů, invalidních vozíků, více než 3 400 000 Kč.A dalších 650 000 Kč máme slíbeno od sponzorů na rok 2009.
Po vánočních svátcích, ve volných dnech opakovaně procházíme (J.a M.) s projektem interiéru v ruce prázdným hospicem a přemýšlíme, kde co bude. Brzy musíme s firmou Vlabo, dodavatelem interiérů, předstoupit před  VCES s detailním výběrem nábytku a položkovým rozpočtem a podepsat smlouvu. Interiéry Hospice Chrudim, to je nekonečná práce, konstatujeme na několika setkáních s panem Petrem ( ředitelem Vlabo) a ing. Mlejnkem, který je naším hlavním partnerem z firmy Vlabo.Venku svítí slunce, ale silně mrzne, a v hospici je nejmíň 20 st..
Poslední dny r. 2008 zjišťujeme, že je třeba vykácet ještě další stromy a keře - západně od hospice. A tak si Jirka Košťál sundá sádru a znovu bere do rukou motorovou pilu. Za asistence Dominika. Také se pokoušíme spálit obrovskou hromadu větví z předchozích „brigád“, ale marně. Nehoří. S ohněm musíme počkat na léto. Na Silvestra uklízíme poslední větve. Začíná hustě sněžit

Zpět na časový přehled

Leden 2009
Na Nový rok je náš hospic v bílém. Po několika letech je totiž v Chrudimi sníh. K tomu i mráz, téměř tři týdny. Píšeme nové Isprofiny, tentokrát žádáme ( po kolikáté už..) o 20 mil. Kč ze státního rozpočtu. Na stavbě intenzivně pracují především topenáři, ale pokračuje i kompletace vzduchotechniky, změny na elektroinstalacích, a všude už potkáváme „sádrokartonáře“.Podhledy musejí být na mnoha místech, zvláště tam, kde jsme je nechtěli mít. Nejhůř dopadla rozlučková a seminární místnost. Ale už jsme si zvykli na kompromisy. Současně s pracemi uvnitř vytápěné stavby připravujeme hrubé terénní úpravy a čekáme, až povolí mrazy.
20.ledna probíhá první kolo výběrového řízení na zdravotní sestry-bratry a ošetřovatelky-ošetřovatele v hospici. Sešlo se asi 60 uchazečů, o práci v hospici je velký zájem. Pročítáme životopisy a dotazníky, odpovídáme na e maily, vysvětlujeme udiveným zájemcům, že nemáme žádnou personální agenturu a že kontaktní telefon je současně kontaktem do psychiatrické ambulance i soukromým telefonem. Setkáváme se už po druhé s Dr.Panákem z Úřadu práce v Chrudimi a hledáme možnosti podpory hospice právě úřadem práce. Naše budoucí ekonomka ing. Kateřina Tůmová má už hodně práce. Vyúčtování dotací, první pracovní smlouva s evidovaným uchazečem o práci, panem Císařem, který bude pomáhat při úpravě terénu, žádost o grant z Pardubického kraje na naši zaregistrovanou hospicovou poradnu, kterou povede Vlaďka Vysocká..Současně sledujeme s obavami zprávy o ekonomické krizi a tentokrát, na rozdíl od minulého začátku roku, nemáme odvahu jít za sponzory. Vlastně nemáme ani čas. Výhodnější je teď hledat úspory tím, že si odpovědnost za mnohé soubory bereme na sebe a vyjímáme je z celkové dodávky stavby. Plánujeme, co všechno si budeme moci udělat sami, venku i vevnitř, a kolik tím ušetříme.
A ještě jedna novina vedoucím lékařem se stane náš kolega MUDr. Karel Pospíšil CSc.. Nalézt lékaře, který by měl zájem pracovat v hospici (a současně předpoklady..) , je velmi obtížné. A tak máme z rozhodnutí Dr.Pospíšila přidat se k nám velkou radost! Mezi výkresy projektu interiéru se čím dál častěji objevují hustě popsané stránky s našimi představami, jak bude vypadat provoz hospice. Kolik sester a ošetřovatelů bude v každé směně, jak zajistit příslužby lékařů, a také plány, jak zapojit stážisty. Paní Alice Hermanová, budoucí manažerka stážistů, už začíná kontaktovat zdravotní školy v Chrudimi a Havlíčkově Brodě a sestavovat scénář konkrétní spolupráce s těmito školami. Rovněž se uskuteční další setkání se zástupci Univerzity v Hradci Králové a i s nimi už projednáváme konkrétní spolupráci pro příští školní rok. Přístupem zástupce Univerzity HK Dr.Miloslavem Vondráčkem jsme upřímně potěšeni. Zorganizoval setkání Dr.Baštecké, zástupců jednotlivých kateder Univerzity a našeho sdružení , na kterém se velmi věcně a s velkým zájmem o vzdělávání studentů a jejich praxi v hospici mapovalo, co a kdo musí udělat, aby praxe byly přínosné a efektivní. Budoucí sociální pracovníci různého zaměření budou mít možnost získat zkušenosti z péče o nemocné i o jejich rodiny prostřednictvím souvislých praxí.

Únor 2009
Stále čekáme peníze z Ministerstva zdravotnictví. Nejistota, zda budeme mít oněch potřebných 20 mil. Kč na dokončení stavby, narůstá. Přesto pokračujeme dál. V hospici se začíná pokládat PVC, dokončují se dlažby a obklady, na stropech přibývají světla. Dokončují se omítky a vzduchotechnika, „kaslíky“ a podhledy přikrývají, co má být zakryto. Bohužel se podařilo, opět díky nedokonalosti a chybám projektu, vést nejrůznější trubky v místech, kde neměly být, a tak se snižují stropy i tam, kde to velmi vadí. Především v rozlučkové a seminární místnosti. Se smutkem také zjišťujeme, že vypínače jsou níž, než podle plánu měly být, a hledáme cestu z tohoto problému. Další starostí jsou vstupní dveře do haly v 1. poschodí. Jejich výška ( 196 cm) je v příkrém kontrastu se světlostí haly, a tak se rozhodujeme, že zárubně vybouráme a vyrobíme nové dveře, tentokrát až do stropu , a že celý vstup do haly bude prosklený. Venku od konce ledna probíhají hrubé terénní úpravy. Dva stroje z firmy Stavak Havlíčkův Brod přemísťují zeminu, dovážejí ornici, objevují se definitivní tvary pozemku okolo hospice. K naší radosti toto přetvarování hospici velmi prospívá. Scházíme se zástupci investičního odboru Města Chrudimi a s geodetem ing. Beránkem a hledáme definitivní hranici našeho pozemku, která bude místem pro budoucí oplocení. Stěhuje buňka s našimi Ukrajinci- kvůli terénním pracím. Pomalu se stěhují některé buňky pryč ze staveniště, i VCES se připravuje na terénní úpravy před hospicem. Intenzivně pokračuje jednání s Vlabem- firmou, která je dodavatelem interiérů. Na hospic přijela Dr.Marie Svatošová a z její iniciativy poprvé kontaktujeme nadaci Umění doprovázet, nadaci, která dlouhodobě podporuje právě hospice. Díky její iniciativě domlouváme slevy s Whirpoolem na spotřebiče a žádáme o podporu při zajišťování nezbytné zdravotnické techniky. Paní Haráková velmi ochotně a trpělivě hledá cesty, jak nám pomoci. Podáváme žádosti do Nadace Charta 77 i do Výboru Olgy Havlové, čekáme s napětím, zda Nadace ČEZ uhradí vanu se zvedákem do společné koupelny – žádali jsme v listopadu o částku 300 tis. Kč. Předběžně se dovídáme, že naše žádost bude podpořena, ale ne v celé výši – tuto informaci zjišťujeme v den, kdy se objevila zpráva: čistý zisk ČEZ v r. 2008 činil 47 mld. Kč..Napětí okolo financování roste, MZ stále neodpovídá, pan Macela zvažuje další kroky.
Co především řešíme v únoru je ale výběrové řízení. 7.2. probíhá druhé kolo , absolvujeme nejméně 50 pohovorů s budoucími sestrami i ošetřovateli. Jsme příjemně překvapeni zájmem o práci v hospici. Posíláme některé uchazeče na stáž do Červeného Kostelce. Definitivně vybíráme sestry. Měníme rozhodnutí ohledně vrchní sestry, místo Gábiny Hájkové jmenujeme Marcelu Obchvatovou, která právě dokončuje magisterské studium ošetřovatelství dlouhodobě nemocných na Univerzitě Pardubice. 26.2. se scházíme ( Katka Pekařová, Marcela Obchvatová, J.K. a M.B.) s JUDr. Feitem a paní Prendkou na Odboru zdravotnictví Krajského úřadu v Pardubicích. Je na čase připravit registraci našeho hospice jako nestátní nemocnice. S tím je spojena řada úkolů, tentokrát už je svěřujeme budoucím vedoucím pracovníkům v hospici- kromě ředitele J.K. Katce Pekařové- vedoucí provozu, a Marcele Obchvatové-vrchní sestře. Chystáme registraci, a nemáme peníze na dokončení stavby…

Březen 2009
Venku prší, okolo hospice je bláto, ale uvnitř nerušeně probíhají práce, nyní hlavně pokládka PVC a instalace dalších svítidel. Staví se lešení před pracemi na dokončení fasády. Kromě se stavbou přibývají starosti okolo budoucího provozu . Roste zájem o prohlídku hospice od našich sponzorů i veřejných institucí, přicházejí zaměstnanci Úřadu práce i Městského úřadu v Chrudimi, nová majitelka Mlékárny v Hlisnku- která přispěla na hospic mimořádně velkorysým darem 260 000 Kč- Tato částka bude použita k úhradě skleněné plastiky v meditační místnosti. Pro množství starostí nemáme ani čas doplňovat aktuální informace na naše stránky, jsme zahlceni cenovými jednáními s firmou VCES, změnami na stavbě- to vše vyžaduje mnohahodinová jednání ve firmě VCES. Z těchto úterních setkání se vracíme domů v nočních hodinách značně unaveni. Kontrolní dny jsou stále delší a delší. Neustále žijeme v napětí ohledně financí- právě padla vláda a dotace z MZ se jeví jako zcela ztracená. Platíme poslední fakturu generálnímu dodavateli, zbylých několik mil. Kč si ponecháváme pro malé subdodavatele na práce, bez kterých bychom hospic nezkolaudovali. Připravujeme podklady pro registraci, opakovaně se setkáváme s budoucími zdravotnickými zaměstnanci. Připravujeme koncert Spirituál kvintetu. Venku je ještě zima a deštivo, jaro jako kdyby nebylo. Naštěstí vevnitř mohou nerušeně pokračovat práce, především kompletace klimatizace, zdravotechniky , slaboproudých instalací. Dlouhé hodiny nás stojí schůzky s dodavatelem interiéru.

Duben 2009
Venku je konečně hezky. Zima přešla přímo do léta, teploty jsou vysoko nad jarním průměrem, a tak se intenzivně dokončuje fasáda. Objevují se první barvy- šedá i cihlově červená , a nakonec tyrkysově modrá na sloupech. Barevné řešení fasády hospici výrazně propělo. Máme z toho upřímnou radost. Na atriu přibyla ocelová pergola. Postupně mizí stavební buňky před hospicem a kancelář stavbyvedoucího se stěhuje do hospice. Chystají se definitivní terénní úpravy před hospicem. Náš subdodavatel firma Stavak mezi tím dokončuje práce na západním a severním svahu , definitivně po dlouhém rozhodování zaměřujeme cestičky severovýchodně od hospice, až do noci M. a J. pobíhají s kolíkem a dlouhým provazem v místech budoucího sadu. Rozhodující slovo má opět náš „poradce“ ak. malíč Jan Exner. Opakovaně zjišťujeme, že vyslechnout jeho rady a připomínky hospici jen prospívá.
9.4. proběhl benefiční koncert Spirituál kvintetu. Přeplněné divadlo, skromné vystupování umělců, milá atmosféra a čistý výnos přes 70 tis. Kč, to jsou jen některé charakteristiky.
23.4. přímo na stavbě probíhá „generálka“ kolaudace. Pod vedením vedoucího stavebního úřadu p. Bálka se zde sešli všichni ti, kteří budou muset zaujmout stanovisko při kolaudaci, která je plánovaná na 21.5. Přišel MUDr. Jaroslav Říha za „hygienu“, kpt. Miloš Nekvapil za „hasiče“, zjišťujeme, co ještě je třeba udělat či předělat pro zdárnou kolaudaci. Některé problémy „hasíme“ na papíře (např. změnu požárních úseků v 2. NP v místnosti 225 - westerny), jiné musíme reálně provést. Je toho dost, o čem se teď rozhoduje, při čem jako investoři nesmíme chybět nebo co sami musíme iniciovat. Navíc sledujeme s úzkostí bilanci financí - peněz na účtu ubývá, faktur k úhradě přibývá, a dotace stále v nedohlednu.. Venku je ale krásné počasí, téměř neprší. Od zahájení stavby je počasí na „naší straně“, je zřejmé, že nedojde k prodloužení termínu dokončení stavby o dobu delší než tři týdny. Právě tolik času nás vloni stálo zdržení při budování základů..

Květen 2009
Je to neuvěřitelné, ale stavba hospice je u konce. Uvnitř i venku je sice čím dál více profesí, definitivně projektujeme parkoviště a přeložení stožáru elektrického veřejného osvětlení před hospicem, přibývají další a další metry příjezdové cesty i vjezdu do hospice.Scházíme se s vedoucím dopravy p. Šiklem a respektujeme jeho doporučení ohledně nezbytnosti zabezpečit před vodou z cesty ke garážím nad hospicem strojírenské učiliště . V hospici se objevuje nábytek, veškeré malby jsou dokončeny. Na Min. vnitra jsme zaregistrovali změnu stanov. Máme jinou adresu - sdružení i hospic už budou na jednom místě, známe totiž i budoucí popisné číslo - naše adresa je teď K Ploché dráze 602. Na valné hromadě jsme zvolili novou radu- poprvé tříčlennou. Náš zaměstnanec pan Císař tráví na hospici hodně času- přebírá provozní soubory, zaučuje se pro obsluhu výtahu, klimatizace ..Koncem měsíce začíná montovat první přistýlky na pokojích nemocných - pohovky Bedinge z Ikea. Rozhodně to byl dobrý výběr, i když jinak jsme z Ikey příliš výrobků oproti prvotním představám nevybrali.
Kolaudace 21.května proběhla úspěšně. Sešli jsme se v budoucí jídelně zaměstnanců, firma VCES zajistila „cathering“- dosud jsme nevěděli, co to anglické slovo vlastně znamená. Ihned po kolaudaci J. a M. odjíždějí do Ikey. Stavbu jsme převzali už 19.5., teď už je hospic opravdu náš. Cítíme velkou odpovědnost a snažíme se nic neodkládat na poslední chvíli. Je nejvyšší čas předat podklady pro registraci, v tomto směru se ujímá „vlády“ naše nepostradatelná pomocnice a budoucí ekonomka, účetní i vedoucí provozu v jedné osobě, p. ing. Kateřina Tůmová. Jejím úkolem je mj. i audit sdružení. Stále žijeme „na dluh“- dotace nikde..
Až koncem měsíce května dorazil na hospic hejtman p. R. Martínek. Po jeho návštěvě máme naději, že přece jen cestou Ministerstvo financí – Pardubický kraj, chybějících 30 mil. Kč. dorazí. Koncem května končí slunečné dny a začíná pršet. Čeká nás hodně práce. Vybavit interiér hospice, dokončit registraci, definitivně uzavřít přijímání zaměstnanců. K důležité koordinační schůze (Vlaďka W., Katka Tůmová, M. Obchvatová, Blanka Kelková, J. a M ). se poprvé scházíme přímo v hospici. ..

Červen 2009

Poslední kapitola z historie našeho sdružení před zahájením provozu v hospici je psána se značným zpožděním – v červnu.2010. Snad jsme na podstatné věci nezapomněli.

Zkolaudovaný hospic je v červnu stále plný řemeslníků, především z firmy Vlabo, která je dodavatelem interiéru. Zjišťujeme závady- např. nábytek v polovině pokojů nemocných byl architektem interiérů chybně vyprojektován- není dost místa, aby okolo nábytku projela postel s nemocným. A tak hledáme řešení: zničit stávající nábytek v 11 pokojích a nechat vyrobit nový nechceme, naštěstí nalézáme méně bolestné řešení - vyměnit už zakoupené pohovky za užší? V noci odjíždí J. a M. do Kameniček pro nový typ pohovky- opět z Ikey. Pohovka Lycselle se do pokoje hodí a nahradí o 70 cm širší Bedingen. Velká úleva při tomto nočním zjištění ( nestěhovali jsme Lycselle nočními Železnými horami zbytečně). Objíždíme další a další obchody, listujeme na internetu, v katalozích s nábytkem, nádobím, nářadím, opakovaně cestujeme do Hornbachu, Ikey, Aska, Makra, definitivně vybíráme kožené pohovky a křesla do spodní haly, ordinace a baru. Žebráme všude o slevy- vcelku úspěšně. A stále žijeme v nejistotě: kde vezmeme chybějících 27 mil. Kč. Z inciativy radního Miloslava Macely a hejtmana Radko Martínka je už od konce května vyhlášena sbírka měst a obcí na podporu hospice. Přicházejí první peníze, a to nemalé. Velmi nás těší, že desítky obcí zareagovaly na výzvu Kraje, jen v červnu nám díky obcím přibylo na účet více než 1 mil. Kč!

Od července v době dovolených jsme denně na hospici- hlídáme, uklízíme, přemýšlíme, vymýšlíme, prohlížíme, a také: těšíme se z toho, že se nám hospic opravdu líbí. Venku zarůstá přilehlý pozemek plevelem, a tak několikrát s postřikovačem plným Randupu obcházíme hospic a připravujeme se na definitivní sadbové úpravy. V den chrudimské pouti stěhujeme přes atrium do haly v 1. poschodí koncertní křídlo. Byl to náš sen : mít v hale, kde se budou setkávat nemocní na lůžkách, klavír. Šťastnou shodou náhod a díky velkorysosti Města Lanškroun jsme dostali darem hudební nástroj, který svou kvalitou předčí naše představy a přání. Stěhování bylo zatěžkávací zkouškou pro několik našich známých, úkol to byl nelehký, protože klavír váží minimálně 500 kg.. V červnu a září nám opakovaně pomáhají studenti gymnázia- s hráběmi, motykami, lopatami venku na pozemku, nebo s utěrkami uvnitř při mytí oken a definitivním úklidu před otevřením hospice. Jako dobrovolníci se těchto brigád účastní i naši budoucí zaměstnanci i další příznivci hospice. Nelze nepřipomenout pomoc Pavla Boháče – mnohokrát tráví na hospici dlouhé hodiny - opravami nebo zapojováním spotřebičů i jinou činností. Tichý, skromný, nenápadný, a především neúnavný dobrovolník.. Hlavní úklid se uskuteční 19. a 26. září- pod vedením manžela naší budoucí sestry pana Sobotky jsou umyta všechna okna a skleněné dveře, navoskovány podlahy v hale a chodbách 1. poschodí, a hospic na konci září skutečně září čistotou.

Až na začátku září jsme se definitivně rozhodli pro dodavatele závěrečných venkovních prací- zatravnění a osázení stromy a keři. Firma Acer a její majitel Ing. Bydžovský nakonec získali na poslední chvíli naši důvěru a realizují uvedené práce. Máme štěstí- i když na začátku října byl u nás sníh i mráz, v polovině října se oteplilo a díky velmi teplému listopadu se tráva zasetá v říjnu ujala.

Kromě dokončování interiéru hospice a přípravy provozu několikrát týdně jako „kasteláni“ hospice před jeho otevřením provádíme „exkurze“ z řad zástupců měst a obcí, především starosty, vedoucí odborů soc. péče a zdravotnictví, zástupce agentur domácí péče . Setkáváme se s novináři a odpovídáme na jejich otázky, zvou nás i redaktoři rozhlasu i televize, dokonce osobně zavítáme do televizního studia v Hradci Králové. Tváříme se, že všechno je OK, a při tom máme veliký dluh. Nebylo to lehké období..Skončilo až 17. září, kdy nám posel dobrých zpráv pan Macela telefonicky oznámil: zastupitelstvo Pardubického kraje schválilo 24 mil. Kč pro hospic! Hospic je dostavěn a dlužíme posledních 1,5 mil. Kč firmě VCES. Kromě toho máme ještě dluhy u některých menších dodavatelů. Starosti však nekončí. Intenzivně připravujeme dva dny otevřených dveří pro veřejnost, a hlavně slavnostní zahájení provozu hospice. Rozdělili jsme pro velký počet předpokládaných účastníků slavnostní zahájení na dva dny.

25.9. jsme hospic otevřeli pro naše přátele, rodiny, příznivce, které osobně více nebo méně známe . Sešlo se nás víc než 250, budoucí kuchař a budoucí sestřičky a ošetřovatelky připravili bohaté pohoštění, paní Marková napekla koláčky. V seminární místnosti mohli účastníci této neoficiální slavnosti vidět dokumentární film z dějin stavby hospice. V hale v prvním poschodí se uskutečnil koncert violoncellisty Petra Nouzovského . Přišel zahrát i zazpívat i náš přítel ( a dělník na stavbě) Saša z Ukrajiny. Pan Mostecký sledoval dění s fotoaparátem v ruce, a tak máme bohatou fotodokumentaci. Večer se řada účastníků setkání sešla v Divadle Karla Pippicha na představení Hymna aneb Urfidlovačka divadelního souboru Ladislava Smoljaka. Handlování s hymnou korespondovalo s naším handrkováním s firmou VCES o cenu víceprací, a tak zvláště se J.K. a M.B. rozpomněli na stavbu hospice. Atmosféra při představení byla velmi radostná, pan Smoljak se navíc projevil jako velmi skromný člověk stejně jako celý soubor herců.

30.9.2009 proběhlo oficiální otevření hospice. Opět mnoho hostů, mezi nimi přední zástupci Pardubického kraje, města Chrudimi, hlavní sponzoři, zástupci církví. Hejtman Radko Martínek prohlásil Hospic Chrudim za zázrak, Miloslav Macela použil známou větu, že „neuvěřitelné se stalo skutkem“.Byl očividně dojat . Právem, vždyť financování stavby hospice je z velké části jeho zásluha. Senior evangelické církve a nyní už člen sdružení Miloš Hubner zakončil oficiální projevy modlitbou. Při obou setkáních, 25.9. i 30.9. nám přálo počasí – po deštivém září přišlo na pár dnů babí léto. Uzavíráme finanční bilanci. Hospic jsme postavili za cenu o téměř 1 mil. Kč nižší, než bylo dáno Smlouvou s generálním dodavatelem. krátce před zahájením stavby. Energie, kterou jsme vynaložili na neustálé dohadování o cenách víceprací, na starosti spojené s tím, že jsme si většinu souborů ( gastro, zdravotechnika, výtahy, výměník..) vzali do své „režie“, že jsme byli sami i aktéry stavby ( tj aktivně jsme hlídali každý krok VCESU), to vše se vyplatilo. Ještě nám zbývá uhradit posledních 1,5 mil. Kč VCESU a dalších 0,5 mil. Kč potřebujeme k nezbytnému dovybavení hospice. To jsme odložili na první měsíce provozu. Nyní, v červnu 2010 už můžeme zodpovědně napsat: na konci r. 2009 jsme byli bez dluhů!

1. října byl jmenován ředitelem hospice Jiří Košťál. Další dění je už historii hospice. Zde historie Smíření pro ty, kdo se o nás na webu zajímají, končí. Začala nová etapa – provozování hospice. Náš první úkol – vybudovat hospic je splněn.

> zpět na hlavní stránku "historie"