Těsně před odletem do Washingtonu na rodinnou návštěvu jsem se rozhodl navštívit i místní hospic. Zcela bez problému mi vyhověli a akceptovali můj „akutní“ termín. Washington Home and Community Hospices byl založen v roce 1978 jako lůžkový hospic, nyní poskytuje i ambulantní služby. Hospic je umístěn v prostorné budově, která slouží především jako domov důchodců. V přízemí se nachází vlastní lůžkový hospic a centrála pro ambulantní služby. Lůžková část má 9 pokojů pro 9 pacientů, pacient na pobyt v hospici nedoplácí (lůžkoden 900 USD, ze zdravotních a sociálních fondů je hrazeno 700 USD, zbytek od sponzorů). Kriteria pro přijetí jsou však velmi přísná, průměrná doba pobytu je 3 dny, po zaléčení symptomů se pacient vrací tam, odkud přišel. V době mé návštěvy bylo 8 z 9 lůžek obsazeno. Pokoje jsou vybavením i velikostí srovnatelné s našimi. Na denní směně jsou dvě zdravotní sestry a jeden ošetřovatel, v noci pak jedna zdravotní sestra. Péči vede mladá lékařka na plný úvazek pod dohledem specialistky v paliativní medicíně. Tato lékařka se zároveň stará i o klienty domova důchodců. Ambulantní péče je dimenzována až na 100 klientů denně. V domě je tým, který vše koordinuje. Péče v domácím prostředí je pro pacienta zdarma, hospic dostane na jeden den 160 USD, náklad je 190 USD. Rovněž zde jsou kritéria pro převzetí do péče velmi přísná, v daný den je splnilo 50 nemocných, zbylá kapacita tak zůstala nevyužita.

Přivítala a celým hospicem mě provedla ředitelka paní Beverly Pauksist, původem s Litvy. Vše mi trpělivě vysvětlila, a poté jsme ještě s kaplanem Philem diskutovali o jejich problémech. Jejich přístup k léčbě se prakticky nelišil od našeho, ať už jde o paliativní medicínu nebo následnou péči o pozůstalé (dopisem osloví každého, nabídku využívají necelá 2%). Např. s paliativním ozářením nemají příliš dobré zkušenosti (s výjimkou ozáření krania), stejně s paliativní chemoterapií. Poté jsme s Dr. Methou probírali naše vzájemné zkušenosti. Velmi se zajímala, jak léčíme deliria, která považuje za nejobtížněji léčitelné symptomy. Většinou používají Haloperidol. S Olanzapinem, velmi často užívaným v našem hospici k léčbě delirií u onkologicky nemocných, nemají žádné zkušenosti. Melperon (Buronil) – u nás často používaný v léčbě delirií u demencí - není v USA registrován. Všudypřítomný klid, vlídnost, ohleduplnost a kompetence zdravotníků i dobrovolníků, pokud mohu z krátké návštěvy posoudit, mě potěšila. Po příletu domů jsem našel v emailu dopis paní ředitelky s díky za mou návštěvu.

Jiří Košťál

Fotogalerie